na Blog.cz

ja Valentín nemám rada... možno by som ho aj mala, kebyže na mňa odvšadiaľ neútočia červené srdiečka, plyšoví mackovia a podobné drobné alebo väčšie darčeky, ktorými chcú obchodníci vytĺcť ďalšie peniaze z ľudí... Takže v preklade nemám rada Valentín, pre jeho komerčnosť...
Lásku by mali ľudia vyznávať vtedy, keď to cítia a nie vtedy, keď im to niekto vlastne nakáže... :)

ja Valentín neoslavujem.. nemôžem povedať, že ho neznášam (možno iba pre jeho komerčnosť ako napísala Zuzu), ale ešte sa druhá polovička nenašla.... samozrejme na prejav lásky určite nie je iba tento deň, ako si to poniektorí vsugerovali, ale páči sa mi, že aj takýto deň existuje....

ani ja nemám rada deň valentína, vo všetkých obchodoch je to iste a všade sú srdiedka a balóniky.., daktore veci su strašný gič.okrem toho suhlasim s vami, osobe ktorú milujeme môžeme obdarovat chocikedy a nie len dnes lebo je valentina tak treba daco kupit!!! niekedy majú slová a spoločne prežité chvile viac ako nejaký plyšák so srdcom.

ja berem Valentín, tiež skôr tak, že keď niekoho milujem, tak mu to môžem ukázať aj v iný deň... nie len na Valentína. no koho by zase nepotešila nejaká maličkosť? len nejaká sladkosť a romantika k tomu? podľa mňa by o mal byť ale fakr ztaký sviatok zamilovaných a zdá sa mi divné, keď už si celá rodina, kamaráti kupujú srdiečka...tak je to milé, ale na čo...skôr sa mi, páči, ak je to fakt poňaté ako sviatok zaľúbencov..

Nemám ráda Valentýna. A neslavila jsem ho, ani když jsem zrovna nebyla sama. Je to americký svátek, tradice.. a v tomhle ohledu budu asi trochu nacionalistka.
Ale máme-li na něm najít něco pěkného... můžu trochu obrátit, co jsi napsala. Když už se k sobě nechováme tak mile, láskyplně a krásně každý den v roce, existuje alespoň jeden den, kdy to většinou projevíme (pokud Valentýna slavíme ). Jako malá jsem ho brala po svém a měla jsem ho tak ráda, že jsem podle něj pojmenovala i telátko u babičky (a opravdu jen kvůli tomu dni). Brala jsem to jako den projevení lásky a malovala jsem přáníčka pro všechny své blízké, které jsem chtěla potěšit, kupovala jsem mamce a babičce kytičku, za ušetřené peníze a vždyxky jsem všem řekla, že je mám moc ráda navěky. No... jak ho teď ráda nemám, předtím jsem ho zbožňovala (Takže po tom dětském způsobu to byl vlastně moc pěkný svátek, takový výjimečný den, aby nezevšedněl :)))

já a můj přítel máme valentýn každý den co jsme spolu jelikož já jsem z Ostravy a on je z Košic (350km a ano mám přítele slováka) tak se nevídáme každý den ale třeba co 14dní na víkend, někdy i dva víkendy za sebou a každopádně každé prázdniny , které máme volné jsme taky spolu :)...jsme spolu strašně často ale vzhledem k tomu že to není úplně každý den tak si sebe více vážíme...a tak máme valentýn každý den...

ale já tento svátek využívám hlavně k tomu,abych mu dala nějakou maličkost která mu mě bude připomínat když s ním nebudu :3....nejde o nic velkého:) když jsem u něj tak často chodíve ven i s jeho kamarády, někdy jdeme i sami a teď jak za ním jedu na víkend tak díky tomu že byl valentýn chceme ten víkend strávit jenom spolu, zajít si na večeři, někd do kavárny, projít se atd...:) děláme to i normálně ale tentokrát se chceme "vykašla" na kamarády...jinak to ale pro nás nemá význam protože na den valentýna, tudíž včera, jsme spolu nebyli

Ja tento svitok neslavim ani nechcem zas Americký svitok prenesený na slovesko . Je to na nič ty ktorý to chcu slaviť nech slavia ale ja do toho nejdem mňa do toho neťahajte .

inak prekrásny blog :)

Tento sviatok je z Ameriky, on musí byť taký presladený. Myslím si že to je len taká komerčná reklama, len aby ľudia v tejto hospodárskej kríze mínali na takéto s prepáčením sprostosti. Valentín pre mňa znamená len komerčnosť

tomu jak sme se my dva dali do kupy snad ani neuvěříš...Jednou jsme hledali zpěvačku do kapely a samozřejmě se nám nabídla holka z košic zpívá užasné(teď je naší zpěvačkou) a byli jsme z toho strašně nadšené ale nevěděli sme jak to vyřešit s tou dálkou. Tak sme si ustanovi že to můžeme zkusit tak že by jsme zkoušeli jen my s nástrojema každý víkedn a ona by za náma jezdila co 14dní. Celé sme to tak domluvili akorát v tom byl háček! Aby mohla jet s náma do Ostravy museli jsme pro ní přijet do Košic jelikož její mamka nevěřila, že jede za někým tady do Ostravy...tak sme neváhaly, zvedly sme se a jeli za ní. Naše zpěvačka se jmenuje Aya. Tehdy do ní byl zakoukaný jistý kluk, říkali mu Muro (jelikož má příjmení Muránsky) a strašně o ni usiloval, tak mu Aya napsala že se s ní má jít přijít rozločit na nádraží, že jede s náma do Ostravy. A tam jsme ho uviděla poprvé. Nikdo nás ani nepředstavil, vůbec sme spolu ani nemluvili, jen pár slov v kontextu sme prohodili ale mě se neskutečně líbil a dokonce jsem Ayi záviděla že někdo takový o ni usiluje...Jenže to Muro nevěděl, že Aya je bisexuálka a že je zakoukaná do mojí sestry, která se do ní taky zamilovala(teď už jsou dva roky spolu a jsou spolu nepřekonatelně sladké :3). Ale jak Aya byla v Ostravě, zjistila že chce být jen s mou sestrou a Murovi napsala že to nejspíš nevýjde, že se zamilovala. A tehdy jsem ho uviděla na FB jak ti vždycky na boku vyskakovali nabídky na přátelství. Říkala jsem si "toho znám" a tak jsem si ho přidala do přátel. Začali jsme si psát a on neměl myšlenky na nic jiného než na Ayu. Dloooooouho jsme si psal a já jsem se mu snažila jakkoliv pomoct Ayu dohodit. Snažila jsem se hledat jakékoliv řešení aby s ní mohl být atd...pořád jsem něco vyzvídala a prostě jsem se mu snažila pomoct...Ale jeden den jsme si začali psát tak nějak jinak. Vynechali jsme z toho Ayu a začali sme si psát sami o sobě a dozvídat se o tom jací jsme. Od té doby jsme si o Ayi psali čím dál tím míň a on se s tím nakonec úplně vyrovnal...Jednoho dne jsme se rozhodli že si zavoláme na skypu. Zavolali sme. Rozkecali jsme se a od té doby to bylo čím dál tím zajímavější. Pořád jsem na něho musela myslet, on mi pořád psal vzkazy, smsky atd.....bylo to stršně zvláštní. A jednou večer jsem seděla za kompem a jen tak jsem si něco prohlížela a myslela jsem na něj. Řekla jsem si "musím to zkusit" a utíkala jsem za ségrou řekla jsem ji že hned ráno odjíždím do košic jestli jede se mnou. Byla vyšokovaná ale chtěla vidět Ayu(Aya už tehdy byla zpátky doma v KE) no a tak sme šli rychle přemlouvat mamku a vyrazili jsme. Až když jsem byla ráno ve vlaku jsem teprve Murovi napsala že jedu za ním. Nechápal nic....a když sme se viděl poprvé na nádrazí v košicích myslela jsem že umřu měla jsem totální žaludeční stavy, nemohla jsem skoro ani mluvi a když mě obejmul myslela jsem že mi srdce vyskočí z těla....tehdy sme spolu byli týden a po tom týdnu jsem zjistila že nechci aby to zůstalo jen "letní lásko"...byli to tehdy letní prázdniny. No a tak začal náš příběh...Od té doby se nic nezměnilo...cítím k němu pořád to stejné:) A nedokážu si bez něho nic představit....a už to budou dva roky co jsme spolu ...

P.S. a ano ty řasy jsou umělé jsou nalepovací ale hrozně se mi líbí nosím je na koncerty s kapelou ....a občas z nudy když chcu něco vyfotit

ano to tou kurzívou jsem psala já:) Kdysi jsem strašně moc psala povídky. Jak jednorázovky tak i povídky na pokračovaní a některé opravdu dlouhé. No...sice moje nejdelší povídka měla 16stránek ve worldu písmem velikosti 10 delší jsem nikdy nenapsala i když jsem chtěla...Ve škole vynikám ve slohovkách a ráda píšu úplně na jakékoliv téma co se vyskytne:) Ovšem jsou témata které mě nezaujmou tak na ně zkrátka nepíšu nějaký článek:) Teď už ale nemám čas na psaní povídek. Klidně bych psala ale času je málo a dokonce ani inspirace moc nemám...uvidíme:) třeba se jednou k něčemu odhodlám:) každopádně mojich úvah uvidíš ještě hodně

A ano ta vzdálenost je pro nás hračka:) I když je nám občas smutno tak to zvládáme v pohodě a pořád se na sebe těším. Opravdu sme se našli a někdy ani nevím jak je možné že na tak velkou vzdálenost se naše cesty střetli někdy mi fakt ani nedává smysl že jsme spolu ale jsem za to neskutečně vděčná:3 a pokud budeme pořád spolu a vydrží nám to tak za dva roky už ho budu mít snad u sebe v Ostravě uvidíme...každopádně moc děkuji za Tvůj komentář:)

[7]: No, kdybych si nechala dětské pojetí Valentýna, asi bych ho slavila dodnes . Ale jak říkáš, časem se těcch představ vzdáme.
Děkuji za optání. Co jsem zase ve škole, je mi dobře. Jak už jsem říkala, kamarádi se zachovali, jak jsem nečekala ani ve snu a jsem hrozně ráda, že je mám :).
A jak se daří tobě?

Milujem Valentýn... Ale iný http://www.youtube.com/watch?v=oiomcuNlVjk

čo ja viem...mne Valentín tiež pripadá čím ďalej, tým viac komerčný. Podľa mňa je jasné, že ak niekoho milujeme, prejavíme mu to v hociktorý iný deň a nie len na Valentína. Keď som bola sama, celkom mi liezol na nervy, kvôli tým všetkým gýčovým veciam a prehnanej romantike...
Ale aj keď už sama nie som, nejako to neriešim. S priateľom sme v ten deň boli spolu, ako aj v iné dni a dostala som od neho akurát báseň o tom, že Valentín nie je o dárovaní kadejakých darčekov, ale predovšetkým o láske a vernosti.
A to bolo celkom milé, pretože môj názor je rovnaký.